O přehradě

Základní informace
Hostivařská přehrada je položena v nádherné a klidné lokalitě na rozmezí městských částí Prahy 10 a Prahy 15 uprostřed Hostivařského lesoparku. Pouze pár minut cesty z centra Prahy vznikla největší vodní plocha v Praze o rozloze 43,8 ha, kolem níž se rozprostírá jedna z nejkrásnějších pořrodních scenérií v hlavním městě. Přímo uprostřed tohoto nádherného místa se nachází koupaliště Hostivařská přehrada s celkovou kapacitou až deset tisíc návštěvníku. Naleznete zde travnaté a písčité pláže, nudistickou pláž, dětské hřiště a rozmanité druhy občerstvení.

Nabízíme mnoho ruzných sportovišť, jako jsou dva profesionální kurty na beach volejbal, tenisový kurt s betonovým povrchem, nohejbal, streetbalové koše, ruské kuželky, ping-pong, fotbálky a podobně.

Součástí areálu je tobogán, pujčovna lodiček, dětský skákací hrad, dětské hřiště a velké parkoviště zdarma v ceni vstupenky.

Hostivařský lesopark je ideálním místem k relaxaci, aktivnímu pohybu a zábavě. Pokud chcete trávit volný čas sami, s rodinou nebo přáteli, v klidné lokalitě na dosah z celé Prahy, pak je areál koupaliště Hostivařská přehrada přesně, co hledáte. Zabýváme se též pořádáním firemních a soukromých párty a teambuildingu.

Celá hostivařská nádrž prošla v letech 2010 a 2011 kompletním odbahněním.

Budoucnost
Současný provozovatel koupaliště firma HOSTIK s.r.o. připravuje přestavbu celého koupaliště na moderní sportovně-relaxační areál. Podle rozvojové studie, navrhnuté renomovanou projektní kanceláří, by uvnitř areálu měly vyrust moderní restaurace a bary, nový tobogán a další vodní radovánky. Hlavní dominantou v tomto směru by měl být super moderní vlek pro vodní lyžování a vodní svět pořmo na hladině Hostivařské přehrady. Samozřejmostí bude velký bazén a brouzdaliště pro děti. V plánu nechybí ani nové moderní sportoviště, lezecká stěna, dráha pro kolečkové brusle nebo vlek pro zimní lyžování.

Historie
Dnes už si ani neumíme představit, že by tato místa vypadala jinak, a přesto žijí mezi námi pamětníci, kteří pamatují romantické údolí mezi Hostivaří a Petrovicemi, kudy protékal Botič, kam se chodili lidé koupat „mezi vrbičky“, a proto došlo k několika pokusum vytvořit na tomto místě koupaliště. Prvně vzniklo v letech 1924 – 1925 zahrazením tzv. páté tuně. Stavěli ho fotbalisté z SK Hostivař a vydrželo asi rok, než jej smetla povodeň.

Druhé koupaliště nechala v roce 1927 udělat obec. Mělo vybetonované dno a údajně přišlo na vysokou finanční částku, pořstože bylo dost mělké. Stálo pod nynější přehradní hrází. Ale jak napsala Mladá fronta, možná trochu zaujatě, dne 25.6.1950: „Ovšem tenkrát se to dělalo proto, aby na tom stavitel a dodavatelé vydělali, a tak se udělal bazén na odvrácené straně, pod severní strání, kam nešlo slunce, a bylo provedeno tak neodborně, že se koupaliště zanášelo bahnem, takže asi po roce muselo být vyřazeno z provozu.“
Přesto je toto koupaliště uvedeno na mapě Prahy ještě v roce 1948.

V červnu 1940 vyšel článek v novinách hostivařského Sokola – Oznamovatel -
o projektovaném koupališti za Mouchovým mlýnem (stával asi uprostřed dnešní přehrady mezi hrází a Petrovicemi a byla v něm i výletní restaurace), v místech, kde bývalo tábořiště dětí z Vršovic. Snahu o postavení koupaliště mělo Národní souručenství s hostivařskými sokoly. Bohužel zůstalo jen přání.

Nejdelšího trvání se dočkalo koupaliště vystavěné v letech 1948 – 1950. Myšlenka na vybudování koupaliště vznikla opět v hostivařském Sokole a hlavním organizátorem se stal br. Miroslav Špánek, člen rohovnického oddílu TJ Marius. Nakreslil plány a sám na stavbě odpracoval 1634 brigádnických hodin. Nejprve byl odkoupen pozemek v místě, kde je polokruhovitá vysoká stráň obrácená k jihu (dnes je to místo proti druhé pláži). Botič, který se zde klikatil, brigádníci odvedli novým korytem a ve starém vykopali dva bazény a jedno brodiště. Práce trvala dva roky na 130 členu Sokola a dalších brigádníku odpracovalo asi 10 tisíc hodin. Pomáhaly i brigády z podniku Obus, TOS a z Filmových ateliéru. Stěny bazénu tvořily betonové desky, na dně byl oíení písek. Stavbu šaten (12 x 4 m) provedl tesař Karel Párys s M. Špánkem za dva dny. Koleje s vozíkem na převážení materiálu zapujčila továrna V. Červený (jedna z prvních v Hostivaři – založená v roce 1884).
A jak vypadaly hotové bazény? Botič, který mohl být veden buď novým, nebo starým korytem, ústil v původním korytu u hráze, kde byl filtr a odkud voda přitékala do dětského brodiště o rozměru 60 x 6 m s pruměrnou hloubkou 40 cm. Odtud znovu přes filtr se vedla voda do bazénu pro neplavce o rozměru 15 x 10 m s pruměrnou hloubkou 80 cm a dále pokračovala do velkého bazénu 50 x 23 m s pruměrnou hloubkou 170 cm.
Odtud byl odtok ke stavidlu a zpět do Botiče. Voda se vyměňovala vlastním spádem, který byl regulován stavidlem.
Napouštění bazénu trvalo asi čtyři dny, neboť v roce 1950 měl Botič málo vody. 9. července byl slavnostni zahájen provoz a od té doby bylo koupaliště s travnatou pláží velmi oblíbené a hojně navštěvované. Existovalo asi deset let – do doby, kdy se začala připravovat stavba Hostivařské přehrady. Dnes leží na jejím dně.

Po velké povodni, dne 8. července 1958, kdy stoletá voda zpusobila v Hostivaři mimořádné škody (mimo jiné zničila klubovnu hostivařských rybářu, kterou si v roce 1951 sami postavili), došlo z důvodu ochrany před záplavami k rozhodnutí postavit přehradu s regulací vody.
V letech 1961 – 1963 probíhala výstavba (tím zanikl Mouchův mlýn, který zmizel pod hladinou). Vyrostla 13 m vysoká a 112 m dlouhá sypaná hráz. Přehrada, o rozloze 43,8 ha, byla napuštěna v roce 1964, má hloubku 12 m a muže zadržet 2,1 milionu krychlových metru vody. Kromě ochranného významu je určena k rekreaci. Proto bylo na úbočích Varty vysazeno 240 ha lesa, který doplnil 70 ha starého zalesnění, a náhorní část vrchu byla parkově upravena. Vyrostly tu vyhlídkové cesty, z nichž jedna vede podél přehrady v délce 3 km. Pro zajištění přístupu rekreantů byla zprovozněna autobusová linka Náměstí Míru – Hostivařská přehrada. Linka, zvaná rekreační, měla číslo 226.
Na přehradě býval i „lodní“ provoz. Šlo o motorový katamaran Želva II, ale jeho provoz po několika letech zanikl.

Dnes je zde kromě rekreantu i ráj rybářu. Nádrž je bohatá na počet druhu ryb a některé dorustají značných rozměru. K největším úlovkum patří až 15 kg kapr nebo bílý amur, 30 – 50 kg sumci. O velikosti ryb podala nešťastný důkaz povodeň v srpnu 2002, kdy lidé v hostivařských zahradách, po opadnutí vody, objevili až 30 kg tolstolobiky.

Text z Knihy o Praze 15
Autor: Marie Zdeoková